Původní lesy pokrývaly téměř celou oblast Třeboňska

Během dlouhodobé lidské činnosti byly tyto lesy redukovány na dnešní necelou polovinu území CHKO. Tyto plošné změny však nelze považovat za zcela negativní, protože s úbytkem lesních společenstev vznikala nová, často vysoce cenná prostředí, díky kterým patří Třeboňsko v rámci naší republiky k ojedinělým oblastem s vysokou pestrostí typů prostředí. Za mnohem zásadnější lze považovat změny v druhové, věkové a prostorové skladbě lesa. Původní pralesy Třeboňska byly tvořeny dubovými porosty s jedlí, ve vyšších polohách pak převažoval buk a přimíšena byla celá řada dalších druhů dřevin. Na specifických stanovištích rostla borovice lesní a blatka, místy převládal smrk, olše a vrby. Poslední zbytky přirozených nebo původních porostů jsou chráněny v několika maloplošných chráněných územích. Dlouhodobou lidskou činností bylo zastoupení dřevin výrazně měněno, takže dnes většina porostů má charakter jehličnatých monokultur. I přesto se dnes na Třeboňsku nachází řada velkolepých rozsáhlých lesních porostů i malých lesních zákoutí, z kterých jsou potěšeni nejen odborníci, ale nacházejí zde odpočinek a inspiraci i turisté a ostatní návštěvníci a uživatelé lesa. Z jehličnatých dřevin (celkem 91%) převládá borovice lesní (56,4%) a smrk ztepilý (33,8%), listnáče (celkem 9%) jsou zastoupeny především dubem letním a zimním (3,0%), břízou bělokorou a pýřitou (1,3% ), olší lepkavou (1,1%) a bukem lesním (1,0 %). Poměrně řídce jsou rozšířeny geograficky nepůvodní dřeviny (modřín, douglaska, vejmutovka, dub červený, akát aj.), jejichž zastoupení celkem nepřesahuje 0,5%. Dlouhodobým cílem v lesích Třeboňska by mělo být postupné zvyšování podílu jedle a listnáčů, hlavně dubu a buku, a to především na úkor borovice, smrku a nepůvodních druhů jehličnanů a listnáčů.

Hospodářsky velmi ceněná je "třeboňská borovice" (Pinus sylvestris var. bohemica). Typickou dřevinou Třeboňska je borovice blatka (Pinus rotundata) a kříženec borovice podvojná (Pinus x digenea). Borovice blatka spolu s borovicí lesní a jejich kříženci tvoří na Třeboňsku svým rozsahem zcela unikátní rašelinné lesy v rámci střední Evropy. Pozoruhodný je výskyt dubu letního, který je rozšířen nejen v části lesních porostů, ale též v zaplavovaných nivních územích a na desítkách kilometrů hrází rybníků a vodních kanálů. Lesy v CHKO Třeboňsko leží v oblasti specifické a velmi rozmanité. Na mírně zvlněné rovině se vedle sebe střídají značně rozdílná, většinou ostře vyhraněná stanoviště, podmíněná značnou pestrostí půdních druhů a typů s různým obsahem minerálních živin a různou vlhkostí, tudíž i odlišnou druhovou skladbou a produkcí. Velká část stanovišť je střídavě zamokřená nebo pod trvalým vlivem stagnující či mírně pohyblivé podzemní vody. Vyskytují se zde většinou živinami málo nebo středně bohaté půdy s nedostatkem bazických složek. Zatímco část lesů CHKO má příbuzenské vztahy k lesům ostatních středoevropských oblastí, některé typy porostů mohou být považovány díky zvláštním poměrům reliéfu, půdy a klimatu za jedinečný typ vegetace, který nemá jinde obdoby.

Přírodní rezervace Široké blato patří na Třeboňsku mezi nejcennější rašeliniště. Charakteristická je borovice blatka, v podrostu je hojný například nízký keřík rojovník bahenní a drobná kyhanka sivolistá.Přírodní rezervaceŠiroké blato patří na Třeboňsku mezi nejcennější rašeliniště, charakteristická je borovice blatka, foto RNDr. Jan Ševčík.

Správa CHKO Třeboňsko

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt