Současné lesnictví

Významným předělem pro lesní hospodářství byl počátek 90. let 20. století, který znamenal nejen postupné navracení lesů soukromým majitelům, spojené často s intenzivnější a nevhodnou činností v řadě lesních porostů, ale především viditelnou změnu hospodaření ve státních lesích. To se projevilo nejen zmenšujícím se objemem výše těžeb a menšími kořistnickými zájmy, ale též tlakem na jemnější formy hospodaření včetně důrazu na přirozené zmlazení, vhodnější volbou dřevin odpovídajících stanovišti, zmenšováním škod snižováním počtu spárkaté zvěře atd. V současné době vlastní stát prostřednictvím státních lesů okolo 80 % lesních porostů, zbývajících 20% lesů v osobním a obecním vlastnictví se nachází v porostech z hlediska ochrany přírody spíše nevýznamných.

V období vzniku CHKO Třeboňsko docházelo na území celé České republiky k výraznému imisnímu zatížení řady lesních porostů a díky působení dalších kalamit nebyla prognóza vývoje lesů nijak optimistická, a to ani v lesních porostech Třeboňské pánve. Na základě pravidelného vyhodnocování stavu lesních porostů lze však dnes konstatovat, že zdravotní stav se jeví jako víceméně vyrovnaný a po dobu existence CHKO Třeboňsko nedošlo k celkovému zhoršení stavu lesních porostů. V posledních dvou desetiletích však byly zaznamenány lokální úhyny lesních porostů i jednotlivých stromů, způsobené řadou faktorů. V 80. a 90. letech došlo v několika rezervacích k různě rozsáhlému úhynu starších jedinců borovice blatky. Následkem odumírání se pomístně snížila hustota blatek a zrychlil se proces zániku rašeliniště. Na základě výsledků průzkumu lze konstatovat, že se jedná patrně o dlouhodobý vliv nevhodných odvodňovacích prací v minulosti v kombinaci se současnými nepříznivými klimatickými a dalšími jevy. V současné době se hromadné hynutí v podstatě zastavilo a stále více dochází k výrazné přirozené obnově blatkových porostů, které je podporováno i různými zásahy Správy CHKO Třeboňsko (stabilizace vodního režimu přehrazením vybraných stok, postupná redukce nevhodných sukcesních stádií listnatých dřevin na vybraných místech, výsadba borovice blatky místní provenience atp.). Obdobně optimisticky lze spatřovat vývoj olšových porostů, jejichž stav se v posledních letech opět začal výrazně zlepšovat. Olšové porosty dnes na řadě míst tvoří lesnicky nebo ochranářsky významné lokality s perspektivou zdárného vývoje. Zvláště v 70. letech proběhla i na Třeboňsku houbové grafióza jilmů, které způsobilo téměř úplné vymizení této dřeviny z krajiny.

V 80. a 90. letech 20. století se postupně na celém území Třeboňska začalo zvláště v dubových porostech, hlavně u stromů středního a vyššího stáří, projevovat charakteristické hromadné hynutí listové zeleně (usychání stromů s tracheomykózními příznaky). Koncem 90. let sice došlo ke zpomalení tohoto procesu, lze však předpokládat, že v nejbližší době se zdravotní stav porostů výrazně nezlepší. Toto všechno zdůrazňuje nutnost věnovat maximální úsilí ochraně a zachování jedinečného fenoménu hrázových porostů. I když otázka zjištění příčin úhynu i způsobu úspěšné ochrany není ještě naprosto uspokojivě dořešena, jsou v současné době známa opatření, která vedou ke snižování tohoto nepříznivého trendu. Také nelesní zeleň prodělala řadu změn, v posledním století však - na rozdíl od lesních porostů - spíše plošných. Zatímco ještě např. na přelomu 19. a 20. století byla rozptýlená zeleň velmi silně zredukována, pak v polovině 20. století došlo k jejímu výraznému nárůstu, a to díky přechodu ke státnímu vlastnictví i ke změnám technologií. Po dobu existence CHKO se plošné a druhové zastoupení rozptýlené zeleně příliš nemění - na řadě lokalit dochází k její postupné redukci.

Přírodní rezervace Bukové kopce. Přirozený bukový les má bohatý podrost bylin, které kvetou dříve, než je zastíní koruny stromů.Přírodní rezervace Bukové kopce, přirozený bukový les, foto RNDr. Jan Ševčík

40 let CHKO Třeboňsko (1979–2019)

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt