Horní a střední Lužnice byla díky nepříznivým přírodním podmínkám stranou zemědělské kolonizace

Močálovitou a většinou zalesněnou krajinu protínaly po tisíciletí jen nečetné obchodní stezky spojující hustěji zalidněné oblasti. Na jedné ze stezek vzniklo ve 13. století i město Třeboň. První zásadnější změnu ve využívání krajiny znamenal až rozvoj výstavby rybníků v Čechách. V okolí Třeboně byly nejstarší rybníky zakládány v době Karla IV. (Bošilecký v roce 1355, Dvořiště v roce 1367). V roce 1450 existovalo na Třeboňsku přibližně 20 rybníků o výměře 700 ha, a byly budovány další. Největšího rozmachu však dosáhla výstavba rybníků v 16. století. Toto období je spojené s osobností Štěpánka Netolického, který ve službách majitelů třeboňského panství Rožmberků vložil jako první do budování třeboňské rybniční soustavy systém. V roce 1520 dokončil stavbu Zlaté stoky, umělého kanálu, který přiváděl a dosud přivádí vodu z Lužnice do povodí drobnějších přítoků a vytvořil základ složitého systému napájecích a odpadních stok zajišťujících dostatek vody pro rozlehlou rybniční soustavu. Sám pak založil a vybudoval některé známé rybníky jako Horusický, Káňov a Opatovický, nebo obnovil a zvětšil stávající jako Velký Tisý a Záblatský. Současníkem a pokračovatelem Štěpánka byl Mikuláš Ruthard z Malešova (Dům Štěpánka Netolického), který ve službách majitelů chlumeckého panství Krajířů z Krajku založil a vybudoval soustavu rybníků v okolí Lutové a Chlumu u Třeboně. Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan převzal už dobře a účelně uspořádané rybniční hospodářství, aby je řídil a rozšiřoval ve službách Rožmberků až do roku 1590. K jeho nejznámějším dílům patří rybníky Svět a Rožmberk a Nová řeka, která odvádí povodňové vlny na Lužnici do povodí Nežárky a chrání tak rožmberskou hráz. Rybníkářství se na rašelinných a písčitých půdách Třeboňska stalo výnosným způsobem zkulturňování krajiny a díky nevhodným podmínkám pro zemědělství zde neproběhlo masové rušení rybníků, které v 17. a 18. století postihlo ostatní rybníkářské oblasti Čech. Dodnes se dochovaly rybniční soustavy v podobě, v jaké existovaly již na přelomu 16. a 17. století. Rybníky dnes pokrývají více než 10% plochy CHKO/BR a tvoří zde celkem 16 vodohospodářských soustav spádovaných z převážné většiny do povodí Lužnice a Nežárky. 

Chlumecká rybniční soustavaChlumecká rybniční soustava, foto RNDr. Jan Ševčík

Správa CHKO Třeboňsko

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt