40 let CHKO Třeboňsko (1979–2019)

Na Ivance (přírodní rezervace)

Katastrální území: Cep, Hamr, Klikov, Tušť, Suchdol and Lužnicí
Výměra: 132,36 ha
Nadmořská výška: 441 - 450 m
Vyhlášeno: 1998

Tok řeky Lužnice (7 km dlouhý) a krátký úsek Dračice u jejího ústí s přilehlou nivou, mezi Majdalenou a Suchdolem nad Lužnicí. Přirozeně meandrující řeka a její niva s více než dvaceti různě velkými tůněmi v různém stupni zazemnění. Extenzivní louky dnes zarůstající náletem dřevin.

Geologie

Různobarevné pískovce, slepence, jílovce a prachovce svrchní křídy v rámci spodního oddílu klikovského souvrství (turon - campan) jsou překryty pleistocenními fluviálními štěrky a písky risského stáří, ve kterých meandruje uprostřed nivy omezené svahy nejmladších teras tok Lužnice. Nejvyšší svahy písčitých teras jsou u ústí pravostranného přítoku Dračice. Nejmladší vrstvy tvoří nejrůznější holocenní fluviální sedimenty. Vlivem regulace řeky nad odběrným objektem Zlaté stoky u jezu Pilař těsně pod rezervací postupuje proti proudu recentní zahlubování koryta řeky, které se projevuje táhlými břehovými nátržemi. Ty často odkrývají zajímavé profily pleistocenními a místy i křídovými sedimenty. Půdní povrch tvoří fluvizem glejová.

Flóra

Plochy kdysi psárkových luk vzniklých po odlesnění lužních lesů (Quercus robur - Padus avium) pokrývá řídký nálet borovice, bříz a krušiny olšové (Frangula alnus). V řece jsou nápadné velké porosty lakušníku vodního (Batrachium aquatile), v tůních hvězdoše háčkatého (Callitriche hamulata). Místy se vyskytuje žebratka bahenní (Hottonia palustris) a stulík žlutý (Nuphar lutea). Okrajové lemy tvoří chrastice rákosovitá (Phalaroides arundinacea), ostřice štíhlá (Carex gracilis), vzácněji pod svahy terasy ostřice banátská (C. buekii). Na přítoku potoka Žabince se uplatňují velké porosty tavolníku vrbolistého (Spiraea salicifolia). V břehových porostech dominuje olše lepkavá (Alnus glutinosa) a vrba křehká (Salix fragilis), které jsou často ve stádiu rozpadu. Doprovází je dub letní (Quercus robur), v podrostu roste střemcha obecná (Padus avium), brslen evropský (Eunymus europaeus) a kalina obecná (Viburnum opulus). Výskyt lýkovce vonného (Daphne cneorum) na hranách terasy je již minulostí a poslední naleziště bylo zničeno těžbou štěrkopísku.

Fauna

Vzhledem k tomu, že říční niva má charakter dlouhé úzké linie široké cca 300-500 m obklopené z jedné strany kulturním lesem a ze strany druhé těžebnou štěrkopísku s rozsáhlými plochami volných písků a vodní hladiny, migrují běžně do území rezervace druhy těchto biotopů. Je pravděpodobný výskyt některých cenných druhů bezobratlých zjištěných v nedaleké přírodní rezervaci Horní Lužnice. Existují pouze víceméně náhodná pozorování jednotlivých druhů, jako je lovčík vodní (Dolomedes fimbriatus) a vodouch stříbřitý (Argyroneta aquatica), motýlice lesklá (Calopteryx splendens), bělopásek tavolníkový (Neptis rivularis) a další. Vedle běžných druhů obratlovců okolních biotopů byl prokázán výskyt významných taxonů typických pro ekosystémy říční nivy. Mimo jiné jde o mníka jednovousého (Lota lota), piskoře pruhovaného (Misgurnus fossilis) a skokana štíhlého (Rana dalmatina). Hnízdí hohol severní (Bucephala clangula), bekasina otavní (Gallinago gallinago), ledňáček říční (Alcedo atthis), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), konipas horský (Motacilla cinerea) atd. Nejvýznamnějšími pravidelně se vyskytujícími savci jsou rejsec vodní (Neomys fodiens) a vydra říční (Lutra lutra).

Lesnictví

Rezervace je ohraničena na terasách podél okrajů nivy smíšenými kulturními porosty se smrkem, borovicí a dubem, řeka Lužnice a její přítoky jsou lemovány břehovými porosty s převahou olše, dubu a vrby. Místy proběhlo zalesnění bezlesých ploch, kde se dnes vyskytují nevhodné borové a smrkové monokultury. Cílem lesního obhospodařování je dlouhodobá postupná přeměna nevhodných lesních porostů v porosty odpovídající stanovištním podmínkám.

Využití

Řeka je využívána pro vodní turistiku. Přirozený korytotvorný proces je ponechán bez zásahů, pouze je udržována průchodnost toku od padlých kmenů pro průjezd sportovních lodí.

40 let CHKO Třeboňsko (1979–2019)

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt