40 let CHKO Třeboňsko (1979–2019)

Rašeliniště Hovízna (přírodní rezervace)

Katastrální území: Ponědrážka
Nadmořská výška: 415 - 416 m
Výměra: 7,01 ha
Vyhlášeno: 1994

Rašeliniště na pravém břehu Zlaté stoky, 1 km severozápadně od Ponědrážky. Jedno z nejcennějších rašelinišť na pramenných vývěrech, které je svým charakterem ojedinělé i v oblasti na rašeliniště tak bohaté, jako je Třeboňská pánev. Území je přirozeným refugiem mnoha rostlinných i živočišných druhů.

Geologie

Různobarevné pískovce, slepence, jílovce a prachovce klikovského souvrství (svrchní křída - santon) jsou překryty kvartérním pokryvem slatinné rašeliny s pramennými vývěry podzemní vody hlubinného oběhu (artézské vody) na dislokacích křídových a terciérních sedimentů. Neogenní jíly a písky domanínského souvrství vycházejí na povrch západně a jižně v nevelké vzdálenosti od lokality.   

Flóra 

Rašeliniště s četnými prameništi s ostřicomechovými společenstvy (Caricion lasiocarpae, Rhynchosporion albae) bylo v minulosti několikrát poškozeno snahami o jeho odvodnění. Je protkáno sítí dodnes zčásti funkčních mělkých stok a stružek, které jsou již vyplněny vegetací. Lokalita je z velké části porostlá řídkými nálety břízy bělokoré (Betula pendula), vrb a borovice lesní (Pinus sylvestris). Východní a západní plochy rezervace tvoří louky, z nichž jen část je dodnes obhospodařována. Pod Zlatou stokou se vytváří porost olše lepkavé (Alnus glutinosa), lemovaný směrem do neobhospodařovaných luk porosty tavolníku vrbolistého (Spiraea salicifolia). Nejcennější jsou prameniště v počátečních fázích rašelinění s hrotnosemenkou bílou (Rhynchospora alba), rosnatkou dlouholistou (Drosera anglica) a r. okrouhlolistou (D. rotundifolia). Obě rosnatky zde někdy vytvářejí křížence D. xobovata. Na odtocích z pramenišť nebo ve zvodnělých struhách jsou porosty ostřice zobánkaté (Carex rostrata) a o. dvoudomé (C. dioica), bublinatky menší (Utricularia minor) a vachty trojlisté (Menyanthes trifo­liata). V porostech suchopýru úzkolistého (Eriophorum angus­tifolium) se vzácně objevuje i suchopýr štíhlý (Eriophorum gracile), třtina nachová (Calamagrostis purpurea) a suchopýrek alpský (Trichophorum alpinum). Na zpevněných nezarostlých místech rašeliniště se vyskytuje zábělník bahenní (Comarum palustre), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), bazanovec kytkokvětý (Naumburgia thyrsiflora) a smldník bahenní (Peucedanum palustre), na zrašelinělých loukách bezkolenec modrý (Molinia caerulea agg.), ostřice prosová (Carex panicea), čertkus luční (Succisa pratensis) a pupečník obecný (Hydrocotyle vulgaris)

Fauna

Vzhledem k charakteru stanoviště je pravděpodobný výskyt chladnomilných druhů rašelinišť. Na porostech tavolníků je běžný bělopásek tavolníkový (Neptis rivularis). Vzhledem k malé rozloze a charakteru stanoviště se vyskytují běžné druhy obratlovců okolních biotopů.

Lesnictví

Podstatná část území je porostlá náletovými dřevinami různého stáří s převahou borovice, břízy a olše. V botanicky cenných částech rezervace se provádí průběžná likvidace nežádoucích náletových dřevin.

Využití

Část území byla v minulosti využívána jako kosené louky, dnes dochází k jeho postupnému zarůstání náletovými dřevinami. V rámci řízené péče je část luk udržována kosením. Území není přístupné veřejnosti.

40 let CHKO Třeboňsko (1979–2019)

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt