40 let CHKO Třeboňsko (1979–2019)

Stará a Nová řeka (národní přírodní rezervace)

Katastrální území: Holičky u Staré Hlíny, Stříbřec, Majdalena, Hamr
Nadmořská výška: 428 - 441 m
Výměra: 812,63 ha
Vyhlášeno: 2013

Meandrující koryto řeky Lužnice s řadou odstavených ramen v různém stupni zazemnění. Tvrdý luh v inundačním území toku a fragmenty dalších typů lesních porostů strukturou a druhovým složením blízkých původnímu. Komplex mokřadních ekosystémů v inundačním území Lužnice a Nové řeky. Typická hrázová společenstva vázaná na umělý výtvor (vodohospodářskou stavbu),  tzv. Novořeckou hráz, s dominujícím chráněným porostem staletých dubů a lip. Stanoviště mnoha ohrožených a chráněných rostlinných a živočišných taxonů včetně přírodních stanovišť a druhů, pro které byla vymezena evropsky významná lokalita  CZ0314023 Třeboňsko – střed. Zalesněné území s meandrujícím, 9,5 km dlouhým tokem Lužnice pod Novořeckými splavy, 1 km na jih od Staré Hlíny, část močálovitého inundačního území Nové řeky. Rozsáhlé zalesněné území. Řeka má přirozený charakter s mnoha meandry, břehovými nátržemi, písečnými výspami, trvalými i periodickými tůněmi a slepými rameny. Nachází se zde řada fragmentů tvrdého luhu a dalších typů původních lesů.

Cílem ochrany je zachovat současný stav ekosystémů Novořecké hráze, Nové řeky, Staré řeky, Lužnice, inundačního území Lužnice a Nové řeky a všech lesních porostů blízkých přirozeným. Postupně převést kulturní lesní porosty na porosty svou druhovou, věkovou a prostorovou skladbou odpovídající porostům přirozeným na daných typech stanovišť. Zachovat a případně obnovovat soustavy mělkých lagun v inundačním území Nové řeky a Lužnice. V úsecích řek, kde neprobíhá přirozený cyklus vzniku odstavených ramen, obnovovat stávající ramena, která v procesu přirozeného vývoje zanikají. Zajistit regeneraci společenstev mezotrofních mělkých vodních nádrží regulací intenzity hospodaření na rybnících Dušákovský, Malý a Velký Spálený. Zachovat v optimálním stavu přírodní stanoviště a biotopy zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, které se v území vyskytují, včetně těch, které jsou předmětem ochrany v evropsky významné lokalitě Třeboňsko – střed a v Ptačí oblasti Třeboňsko.

Geologie

Podloží tvoří pískovce, slepence, jílovce a prachovce svrchnokřídového stáří zastoupené ve spodním oddílu klikovského souvrství (turon - campan). Ty jsou překryty pleistocenními fluviálními štěrky a písky risského stáří, ve kterých meandruje původní tok Lužnice zvaný Stará řeka. Nejmladší vrstvy tvoří holocenní fluviální sedimenty - písčité hlíny, hlinité písky, hnilokalové sedimenty a sedimenty vodních nádrží, půdní povrch tvoří fluvizem glejová. Levobřežní část nivy je omezena würmskou terasou vysokou 2-5 m. Na  ní se objevují táhlé a mírně převýšené přesypy pleistocenních vátých písků stabilizovaných borovými lesy, půdní povrch tvoří kambizem arenická. Vývoj údolní nivy a nivní série půd je zpomalen od konce 16. století stavbou dělícího objektu na Rozvodí, který z větší části převádí povodňové průtoky přes Novou řeku do Nežárky.

Flóra 

Přirozená jsou především společenstva podmáčených bažinných olšin (Carici elongatae - Alnetum) s převahou olše lepkavé (Alnus glutinosa), řidčeji se objevuje i o. šedá (A. incana). V podrostu se vyskytuje lilek potměchuť (Solanum dulcamara), přeslička bahenní (Equisetum palustre), ostřice prodloužená (Carex elongata), starček Fuchsův (Senecio ovatus) a řeřišnice hořká (Cardamine amara). Na prosvětlených místech jsou mnohahektarové řídké porosty tavolníku vrbolistého (Spiraea salicifolia). Zbytky listnatého poříčního luhu (Quercus robur - Padus avium) s rozvolněnými pralesovitými porosty statných dubů letních (Quercus robur) mají v podrostu střemchu obecnou (Padus avium), kalinu obecnou (Viburnum opulus), brslen evropský (Euonymus europaea), kopřivu dvoudomou (Urtica dioica), chrastici rákosovitou (Phalaroides arundinacea) a krtičník hlíznatý (Scrophularia nodosa). V otevřených tůních a slepých ramenech se hojně vyskytuje žebratka bahenní (Hottonia palustris), stolístek klasnatý (Myriophyllum spicatum), lakušník vodní (Batrachium aquatile) a  l. niťolistý (B. trichophyllum), zblochan vzplývavý (Glyceria fluitans), kolonie stulíku žlutého (Numphar lutea) a vzácnějšího leknínu bělostného (Nymphaea candida). Na okrajích stojatých vod roste hojně kosatec žlutý (Iris pseudacorus), šípatka vodní (Sagittaria sagittifolia), zblochan řasnatý (Glyceria notata), rukev obojživelná (Rorippa amphibia) a skřípina kořenující (Scirpus radicans). V zazemňujících a neprůtočných tůních roste ďáblík bahenní (Calla palustris), rozpuk jízlivý (Cicuta virosa), na obvodech ostřice nedošáchor (Carex pseudocyperus) a kyprej obecný (Lythrum salicaria). Fragmenty jedlových doubrav (Abieti - Quercetum) v jižní části území mají někdy až pralesovitý charakter. V podrostu se nachází ostřice třeslicovitá (Carex brizoides), čarovník alpský (Circaea alpina), konvalinka vonná (Convallaria majalis), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), pitulník žlutý (Galeobdolon luteum), jaterník podléška (Hepatica nobilis), lecha jarní (Larhyrus vernus), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), bukovinec osladičovitý (Phegopteris connectilis), zvonečník klasnatý (Phyteuma spicatum) a věsenka nachová (Prenanthes purpurea), u pramenišť roste dřípatka horská (Soldanella montana). Suché borůvkové bory (Vaccinio vitis - ideae - Quercetum) na pískových terasách jsou místy reprezentovány přestárlými porosty s poměrně přirozenou, avšak druhově velmi chudou strukturou. Řídce se vyskytuje čilimník řezenský (Chamaecytisus ratisbonensis) nebo černýš český (Melampyrum bohemicum). Po opravách hráze Nové řeky se do olšin nepříznivě na úkor kopřiv šíří netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) a třapatka dřípatá (Rudbeckia laciniata).

Fauna

V rozsáhlých porostech tavolníků je hojný bělopásek tavolníkový (Neptis rivularis). V době vyššího stavu vody je území atraktivní pro stovky exemplářů migrujících vodních ptáků, případně je v hnízdní době jejich potravní základnou, např. pro čápa černého (C. nigra) a pro volavky popelavé (Ardea cinerea). Hnízdí tu potápka malá (Tachybaptus ruficollis), husa velká (Anser anser), chřástal vodní (Rallus aquaticus), ch. kropenatý (Porzana porzana), bekasina otavní (Gallinago gallinago)  a vodouš kropenatý (Tringa ochropus). Hrázové porosty s převahou starých dubů obývá řada vzácných druhů bezobratlých, především brouků. Vedle populárního tesaříka obrovského (Cerambyx cerdo) a páchníka hnědého (Osmoderma eremita) to jsou mimo jiné kovaříci Lacon querceus, Elater cardinalis, Elater megerlei, Anchastus acuticornis a Lupius ferrugineus, několik dalších cenných zástupců krasců, např. Eurythyrea quercus a Coraebus undatus. V dutinách starých stromů hnízdí řada ptáků, např. lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), l. černokrký (F. semitorquata), hohol severní (Bucephala clangula) a  další. V korytě Nové řeky žije velevrub nadmutý (Unio tumidus), škeble plochá (Pseudanodonta complanata) a mník jednovousý (Lota lota), v kolmých březích Staré řeky hnízdí ledňáček říční (Alcedo atthis). V tvrdém luhu se vyskytuje skokan ostronosý (Rana arvalis) a s. štíhlý (R. dalmatina). Rozsáhlý komplex lesů Staré řeky navazující navíc na další lesní komplexy a rybniční soustavy je hnízdištěm či stanovištěm řady lesních druhů ptáků a savců. Hnízdí zde čáp černý (Ciconia ciconia), orel mořský (Haliaeetus albicilla), včelojed lesní (Pernis apivorus), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), sluka lesní (Scolopax rusticola), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), sýc rousný (Aegolius funereus), výr velký (Bubo bubo), lelek lesní (Caprimulgus europaeus) a datel černý (Dryocopus martius). Nepravidelně se  vyskytuje los evropský (Alces alces), rezervace je centrem výskytu vydry říční (Lutra lutra).

Lesnictví

V této rozsáhlé rezervaci se nacházejí lesní porosty rozličných typů a stáří, různého stupně při­ozenosti, které vytvářejí pestrou a složitou mozaiku maloplošných stejnorodých biotopů. Na některých bezlesých místech jsou několik set let staré soliterní duby. Celé území nese výrazné stopy dlouhodobého obhospodařování, na mnoha místech však lesní porosty získávají opět přirozený charakter. Lesnická činnost je diferencována od standardního hospodaření až po bezzásahové zóny. Na většině území probíhá jemnější způsob hospodaření, vedoucí k postupnému vytváření lesních porostů blížících se svou skladbou lesům přirozeným.

Využití

Řeka je ponechána přirozenému vývoji, je však součástí napájecího systému třeboňských rybníků a průtok je účelově regulován. Na několika místech jsou periodicky odstraňovány písečné nánosy. V NPR leží rovněž těleso Novořecké hráze, případné opravy a rekonstrukce mohou být předmětem negativních zásahů do lužního lesa. Na rybnících probíhá běžné rybniční hospodaření. Plochy mokřadních společenstev v nivě řeky jsou ponechány bez zásahu. Území rezervace je přístupné po veřejných a turisticky značených cestách, je zde umožněn i průjezd vodáků po obou tocích.

Poznámka

Z hlediska hydrologického režimu téměř stovky tůní a slepých ramen se dlouhodobě negativně projevuje snížení počtu a vydatnosti povodňových vod. Mnohé tůně tak nejsou vůbec proplachovány a vzhledem k silnému opadu z okolních stromů poměrně rychle zazemňují.

40 let CHKO Třeboňsko (1979–2019)

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt