40 let CHKO Třeboňsko (1979–2019) >> Výtopa Rožmberka (PR)

Výtopa Rožmberka (přírodní rezervace)

Katastrální území: Stará Hlína
Nadmořská výška: 426 - 427 m
Výměra: 190,50 ha
Vyhlášeno: 1994

Podmáčené louky a litorální vegetace podél vtoku řeky Lužnice do rybníka Rožmberk, západně od Staré Hlíny. Rozsáhlé území podél vtoku řeky Lužnice do rybníka Rožmberk s bohatě členitým pobřežím a rozsáhlými litorálními porosty, s plynulým přechodem do luk a přilehlých lesů. Vlivem téměř nulového spádu řeky došlo během staletí k sedimentaci řekou unášeného materiálu a ke vzniku malé říční delty ve velkém rybníku, která nemá jinde na Třeboňsku obdoby.

Geologie

Svrchnokřídové sedimenty svrchního oddílu klikovského souvrství (santon) jsou překryty pleistocenními fluviálními štěrky a písky. Holocenní pokryv těchto vrstev tvoří kromě fluviálních písčitých hlín a hlinitých písků ve východní části také deluviální sedimenty. Výstavbou rybníka Rožmberk došlo v jeho výtopě k postupnému ukládání dalších písčitých a písčitohlinitých fluviálních sedimentů o mocnosti několika metrů, krytých v současnosti nivními půdami - fluvizem glejová. Při ústí Lužnice do Rožmberka dochází k akumulaci písčitých nánosů i nadále, v závislosti na dynamice řeky vznikají na tomto území nejrůznější tvary jako břehové valy, písečné lavice a výspy, dočasné ostrůvky apod.

Flóra

V rozlehlých nepravidelně sečených podmáčených loukách (Molinion) roste ostřice prosová (Carex panicea) a obecná (C. nigra), čertkus luční (Succica pratensis), pcháč bahenní (Cirsium palustre), sítina nitkovitá (Juncus filiformis), řeřišnice luční (Cardamine pratensis), v nižších trávnících pupečník obecný (Hydrocotyle vulgaris) a violka bahenní (Viola palustris) a na mnoha místech tavolník vrbolistý (Spiraea salicifolia). V ostřicových polích (Caricion gracile, Caricion fuscae) s převažující ostřicí štíhlou (Carex gracilis) roste o. měchýřkatá (C. vesicaria) a o. zobánkatá (C. rostrata), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) i velké plochy třtiny šedavé (Calamagros­is canescens) a zábělníku bahenního (Comarum palustre). Podél řeky pronikají do výtopy rybníka poříční rákosiny tvořené hlavně chrasticí rákosovitou (Phalaroides arundinacea). Řeku často lemují doprovodné dřeviny, hlavně vrba křehká (Salix fragilis), trojmužná (S. triandra) a olše lepkavá (Alnus glutinosa). Pod východní částí hráze rybníka Vítek je olšina (Carici elongatae - Alnetum), v podrostou roste lilek potměchuť (Solanum dulcama­a), ostřice prodloužená (Carex elongata), kosatec žlutý (Iris pseudocarus), řeřišnice hořká (Cardamine amara), rozpuk jízlivý (Cicuta virosa) a bazanovec kytkokvětý (Naumburgia thyrsiflora). Hladiny malých tůní ve zblochanových porostech pokrývá sporadicky leknín bělostný (Nymphaea candida), voďanka žabí (Hydrocharis morsusranae) a ďáblík bahenní (Calla palustris). V kyselejších a čistších vodách v porostech vysokých ostřic se vyskytuje bublinatka bledožlutá (Utricularia ochroleuca), žebratka bahenní (Hottonia palustris) a zevar nejmenší (Sparganium minimum).

Fauna

U bezobratlých živočichů existují pouze údaje o výskytu pavouků a některých skupin brouků. Nejvýznamnější druhy pavouků: Satilatlas britteni, Gnahosa nigerrima, Hygrolycosa rubrofasciata. Brouci: Blethisa multipunctata, Demetrias imperialis, Carpelimus heidenreichi, Medon ripicola, Paederus limnophilus, Xantholinus roubali. Na vtoku Staré řeky do rybníka se vyskytuje sekavec písečný (Cobitis taenia). Z ptáků hnízdí např. linduška luční (Anthus pratensis), cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides) a  c. zelená (L. naevia), slavík modráček (Luscinia svecica), chřástal vodní (Rallus aquaticus) a bekasina otavní (Gallinago gallinago). Lokalita má význam především jako tahové shromaždiště vodních ptáků, hlavně v podzimním období, kdy bývá rybník vypuštěn. Celkový počet protahujících ptáků, především potápkovitých, brodivých, vrubozobých, bahňáků a rackovitých, dosahuje řádově stovek až tisíců jedinců. Rybník je jedním z center výskytu zimujících orlů mořských (Haliaeetus albicilla), pohromadě se jich může vyskytnout i více než deset. Trvale se vyskytuje více jedinců vydry říční (Lutra lutra). Na mokrých loukách je běžný skokan ostronosý (Rana arvalis).

Lesnictví

Na části území se vyskytují smíšené sukcesní porosty různého stáří. Na nejvyšších místech ve východní části rezervace se nachází starší souvislý porost, tvořený především dubem, borovicí a břízou, pod hrází rybníka Vítek je stejnověká olšina. Na celé ploše jsou nepravidelně rozptýleny vrbové skupiny různé velikosti. Většina porostů je ponechána přirozenému vývoji. Pravidelně jsou odstraňovány z lučních porostů silně expandující mladší nálety borovice, břízy a osiky.

Využití

Tok řeky Lužnice není upravený a je ponechán přirozenému vývoji. Otevřené plochy porostlé travními porosty jsou na ploše cca 30 ha periodicky koseny v intervalech 2–3 let a je rovněž odstraňován případný nálet dřevin. Územím rezervace neprocházejí veřejné cesty, průjezd sportovních lodí po toku Lužnice je možný.

40 let CHKO Třeboňsko (1979–2019)

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt