Písečný přesyp u Vlkova

Zdá se, že nenápadná vesnička Vlkov nad Lužnicí biology hodně zaujala. Po Kozím vršku (1924) byla v její těsné blízkosti vyhlášena další rezervace v roce 1954. Písečný ostrov uprostřed zemědělské krajiny vypovídal o geologickém vývoji Třeboňské pánve a poskytoval podmínky pro výskyt druhů vázaných na toto extrémní stanoviště. Ještě začátkem 20. století byl přesyp v odkryté, silně přepásané krajině s drobnými písečnými políčky "živý", protože za větrných dní byl písek stále z okolí přivíván. Vznikem rozsáhlých jezer po těžbě štěrkopísku a změnou obhospodařování krajiny ztratil přesyp zázemí, z něhož byl formován. Jeho fenomén je dnes nutné udržovat uměle a zabránit zarůstání (blokování sukcese) a obohacování živinami (eutrofizaci). Přiměřená návštěvnost nemá zásadní škodlivý vliv a může dokonce přispívat i k udržování otevřených písečných ploch sešlapem a drobným narušováním povrchu. Tato písečná duna je evidována také jako evropsky významná lokalita ( EVL) a významná geologická lokalita v databázi České geologické služby.

A co je na ní tak zajímavého? Pohyblivý písek pokrývá na původním stanovišti kyselých doubrav společenstvo pískomilných rostlin (Corynephorion canescentis). Brzy na jaře kvetou porosty kolence Morisonova (Spergula morisonii). Roste tu kostřava vláskovitá (Festuca filiformis) a k. drsnolistá (F. trachyphylla). Trsy v čistém písku tvoří paličkovec šedavý (Corynephorus canescens). V obvodových částech přesypu roste nahoprutka písečná (Teesdalia nudicaulis), řeřicha ladní (Lepidium campestre), rosička lysá (Digitaria ischaemum), bělolist nejmenší (Filago minima), nepatrnec rolní (Aphanes arvensis), písečnatka nejmenší (Arnoseris minima) a radyk prutnatý (Chondrilla juncea). Směrem k řece je přesyp stabilizován skupinou dubů a mladým borovým lesíkem s vtroušenou břízou a osikou. V podrostu se ojediněle vyskytují pichlavé keříky srstky obecné (Grossularia uvacrispa), která kdysi rostla na březích starého, 6dnes již zasypaného ramene Lužnice. Z hub je významný výskyt břichatkovité houby měcháče písečného (Pisolithus tinctorius). Z živočichů povrch oživují různé druhy kutilek a hrabalek. Z rovnokřídlých zde žije šedavě zbarvená saranče modrokřídlá (Sphingonotus caerulans) a další druhy. Nenápadné jsou pískomilné druhy motýlů jako Agriphila poliella, Pediasia fascelinella nebo Agrotis vestigialis. V roce 1995 bylo zjištěno celkem 85 druhů Lepidopter patřících do 26 čeledí. Zjištěn byl i výskyt teplomilné mouchy Trixoscelis marginella. Typickým druhem přesypů je i slíďák Arctosa perita. V píscích probíhá vývoj larvy vzácného listokaza Anisoplila villosa, byl zde mimo jiné prokázán výskyt chrousta mlynaříka (Polyphylla fullo) a kovaříka (Cardiophorus asellus). Srovnávací revize vybraných čeledí brouků uvádí celou řadu zajímavých nálezů, včetně cenných suchomilných druhů nosatců Ceutorhynchus pumilus a Sibinia pyrrhodactyla a střevlíčka Masoreus wetterhallii.

Tak si ji nenechte ujít. Již 10 000 let na Vás trpělivě čeká a odolává tlaku okolní krajiny. Dnes i s naší pomocí.

Třeboňská oáza“ - písek vzdoruje tlaku okolní vegetace, foto: RNDr. Jan Ševčík

„Třeboňská oáza“ - písek vzdoruje tlaku okolní vegetace, foto: RNDr. Jan Ševčík

Mapa PR Písečný přesyp u Vlkova

Mapa PR Písečný přesyp u Vlkova

Mapa MZCHÚ na území CHKO Třeboňsko dle data vyhlášení

Mapa MZCHÚ dle data vyhlášení

Ještěrka obecná osidluje okraje přesypu, kde loví drobný hmyz, foto: Ing. Josef Hlásek

Ještěrka obecná osidluje okraje přesypu, kde loví drobný hmyz, foto: Ing. Josef Hlásek

Houba měcháč písečný roste na kyselých písčitých půdách s řídkým porostem vegetace, foto: Ing. Josef Hlásek

Houba měcháč písečný roste na kyselých písčitých půdách s řídkým porostem vegetace, foto: Ing. Josef Hlásek

 

Správa CHKO Třeboňsko

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt